Zas jednou výčitky svědomí, zas jednou psavá. Cenzura je svině, občas dobrý rádce. Několik lidí má o mě stále ještě dobré mínění, nemůžu přece publikovat všechno. Tak nepublikuju nic. Taky řešení.
Hlava se má, že by jeden prask´. Asi bych to měla vložit do věcí lidem slíbených. Malovat, psát, hrát, tvořit. Potřebuju pořádek, všude kolem je bordel.
Věrný kamarád v záhlaví si to tu ještě nezařídil. Představu má, ale zatím jsou to plané kecy. Je tu zavřenej se svou hlavou v prackách, evidentně na mě nas*anej. Ani se mu nedivim. On je jedním z těch, komu slibuju své služby nejdéle. A asi by si to také nejvíc zasloužil.
Jdu psát pohádky. Mam dvoudenní skluz.... Dotyčnému se omlouvám za bezesné noci. :-P
uz nejaka bude hotova?:D