close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Marna snaha

7. prosince 2008 v 2:36 | MyLittleDoom
"Ty mi ale vubec nerozumis.. " Tuhle vetu slysel alespon jednou asi kazdej. Alespon jednou bylo kazdemu z nas vycteno, ze nevidi druhemu do hlavy, ze nechape, jak to mysli. Ale ja.. ja tuhle vetu nejcasteji slychavam sama od sebe. Celej svuj zivot (asi ne uplne celej, ale.. ) se snazim ostatnim rozumet. Vsechny veci se snazim brat z jejich uhlu pohledu. Kazdej problem, kazdou malickost, na kterou mysli.. Az obcas, obcas zapominam, ze tu sem taky. Tak usilovne se snaziim vtelit do pocitu druheho az ztracim sama sebe. A pak to dopada tak, ze uplne stejne neporozumim, ale vlastni nazor vlastne taky nemam. Nevim co chce on, nevim co chi ja. Takze se vlastne snazim tak moc, az nevim nic. Jak uzitecny...
Ale porc? Proc se vlastne porad dokola snazim porozumet? Porozumet vsemu vzdy a vsude. "Ty to nechapes." Nechapu to, ale snazim se. Snazim se tomu alespon o krok priblizit a z kazdym krokem ktery udelam, s kazdym metrem ktery ujdu, se vzdaluju. Kazda odpoved na ceste porozumeni vede jen k dalsim otazkam. K necemu jinymu. Dobre, mozna to vidim alespon z podobneho uhlu pohledu jako dana osoba. Mozna se mi povedlo se alespon TROCHU priblizit. Ale at se snazim jak se snazim, tim druhym se nikdy nestanu. Dva lide nemuzou stat zaroven na stejnem miste, tudiz nas uhel pohledu bude vzdycky alespon trochu zkresleny oproti tomu jejich. Ale stejne tak ani ja nemuzu stat na dvou mistech zaroven. A jak se snazim stat na tom jeho miste jako on, snazim se jit po ty jeho ceste myslenek, zapominam, kudy bych se byla byvala vydala ja nebyt jeho. Ztracim se. Nerozumim si. Padam... A vsechno o co se snazim pada spolu se mnou. Nema to smysl.. Vazne nema..
Proc se teda ale porad snazime rozumet? Jde vazne o dobro ostatnich, nebo uz tu jde o dobro nase vlastni. Mozna vlastne nechci vedet co si o dane veci myslim ja a tak se snazim myslet jako nekdo jiny. Snazim se na chvili stat nekym jinym. Kazda moje cast. A ne kazda pak dokaze najit cestu zpatky. Zpatky domu. A ja se menim. Ne.. nejsem nezpokojena smama ze sebou.. Nebo mozna sem, ale nesnazim se zmenit... Nebo mozna snazim...ale, jinak. Tohle neni ono. Je to neco co novladam, neco co casto ani nechci. A prece to tady je. Mozna to neni spatne. Mozna moje podvedomi vi lepe nez ja co je pro me zkutecne nejlepsi.. Mozna.. Mozna jsem to jen ja smama nespokojena sama ze sebou a bez ochoty priznat si to. Mozna.. A mozna to proste jenom nedava smysl jako spousta dalsich veci. A ja tomu proste porad nerozumim.. Ale snazim se... Vazne se snazim....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama