close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Beyond the Coast I.

26. ledna 2009 v 22:09 | The-Devil-in-Green |  Little Creations
Plavala, oči otevřené přesně tak, jak to měla ve zvyku. Bylo chladno, v říjnové vodě jí na cestu svítil pouze měsíc. Po údolích se válela mlha. Užívala si tu volnost, kterou jí hluboké jezero nabízelo. Plavala nahoru a dolů, prsty na nohou zábly, vítala to. Ve skutečnosti se chvěla zimou celá, tak plavala dál.

Kolem hlavy jí cosi prosvištělo. Lekla se a ohlédla tím směrem. Sledoval jí, vítr mu odvál vlasy z čela a odhalil ostré zelené oči pod zvláštně sešikmeným obočím. Nikdy takového člověka neviděla, přesto jí byl tolik povědomý. Jako by ho znala odjakživa.

Vynořila se nad hladinu, a jako by se teprve tehdy skutečně setmělo. V hlavě se jí míhaly myšlenky, podezření. Ona je odháněla, odmítala si to připustit. Bylo jí přece už čtrnáct, není malé dítě, z pohádek už odrostla. Moc jí záleželo na tom, aby si zachovala chladnou hlavu. Přesto se jí nad mrazivou vodou objevil na tvářích ruměnec.

Mrak si ovšem jen jakoby nic pokračoval ve své cestě, zahalil měsíc, na jezero padla tma, a dovolil tak Aileen, aby nechala průchod své fantasii.

Odhrnula si rezavé vlasy z očí a znovu se potopila. Zcela ztracená v přemítáním nad tím, co se to kolem ní děje si ani nevšimla stínů, které ji obklopily. Před sebou viděla jen ty jeho oči. Něco takového si člověk přeci nevymyslí, musí se to kolem alespoň mihnout, aby to zanechalo tak silnou stopu. Nevnímala stvoření, která přeplouvala sem a tam, nahoru a dolů.

Až když otevřela oči. Uvědomila si, že má hlad. A kolem ní teď přece plave tolik ryb... Připravila se a zkušeným pohybem ruky máchla po nejbližším kluzkém tělíčku. To mělo však naprosto jinou konzistenci než čekala, už podruhé se jí dneska zatajil dech. Domnělá rybka jí zmizela mezi prsty, rukou jí projela náhlá bolest.

Vyběhla na břeh, plně si uvědomující svojí nahotu, ukryla se ve stínu nejbližší lísky. Ve vodě byla o tolik jistější. Ještě stále se jí v mysli zjevovaly ony oči. Nic jiného si neuvědomovala, seděla tam na bobku, schoulená, neschopná uvažovat. Ruka jí začala ošklivě natékat.

Svist - do ruky se jí zavrtal šíp, ztratila rovnováhu. Teď v panice koulela očima. Hledala domnělého střelce. Kdo nebo co s ní hraje tuhle hru? Přepadlá nazad s rukou šípem přišpendlenou k zemi je náhle uviděla naprosto zřetelně. Už o tom nebylo pochyb.

Sledovaly jí už delší dobu, teď to veděla přesně, dostat se jí pokusily už ne jen jednou. Všechno si vykládala špatně a teď se k ní pomalou klidnou chůzí blížily. Dvě oči tolik zelené.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama