close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Uz je to doba...

1. dubna 2009 v 5:49 | MyLittleDoom
Cas plyne... Ubiha den za dnem a svet se meni. Jiste veci se priblizuji, nektere se naopak oddaluji do zapomeni. Zijeme.., prezivame a neuvedomujeme si ze s kazdou vterinou dalsi zrnko pisku z nasich presipacich hodni zivota pada ze shora dolu. Budoucnost se meni v minulost a dejiny se prodluzji.. a spolu s nimi se krati cas ktery nam tu zbyva. Mnozi lide ani nepocituji zmenu. Vzdyt je to s kazdou chvili jen jedno nepatrne zrnicko. Dojde jim to az po letech, v dobe, kdy by se ze zrnek pisku dal postavit hrad, mozna i mala soukroma plaz. Ale.. nejde prece o to soustredit se na kazde zrnicko. S kazdym zrnkem se nase hodiny meni a my spolu s nimi. Nikdy to nepocitujeme hned, spise az po dobe, kdy se zrnek nahromadi vice a my spohledem do zrdcadla zazvzpominame, kym jsme to vlastne byli a s usmevem na rtech, mozna se slzami v ocich zjistime, ze zrnek uz spadlo prilis mnoho abychom se vratili. Zmenit se do stare podoby uz se nam nikdy nepodari. Uz nikdy nebudeme kym jsme byli. Nekdy je tezke se s tim smirit, nekdy je tezke zapomenout na veci, ktere se nikdy nemeli stat. Nekdy je tezke proste objevit kym jsme se to vlastne stali.. a proc... A behem premysleni, zrnicka tise padaji dal... A my porad stojime a premyslime... a snazime se vymyslet. Minulost je ztracena a nepodari se obnovit. Divame se na tu osobu co vypada jako my, jen oci ma o neco hlubsi a jeji duse ma vic sramu. Kde to jsme? Kam jsme se to dostali? ... ... ...
Ale.. zmena je dobra, ne? Proto se zmeny deji.. ne? Neni to jen prirozena cesta jak se prizpusobit zmene okolniho sveta? Myslim, ze ano. Mozek rika ano... ale srdce mlci. Myslim, ze uz se nechce hadat. Stalo se toho prilis mnoho a nas vztah se staval ze dne na den tezsi a tezsi a to pak jednou clovek zjisti, ze vlastne uz skoro nic neciti. Smutne zjisteni... rika mozek. Srdce mlci a ponecha na tvari lhostejny vyraz. Nekde tam vzadu, hloboko v ocich, pri pohledu z blizka lze spatrit moji dusi. Place, ale to normalni lide nezachyti... A ja pak vlastne nevim, jestli zmeny jsou dobre... Nejsem si jista... Neverim v ne.. Necitim je... Svet se neprestava menit a cas neprestava plynout. A dalsi zrnka tise padaji ze shora dolu... . . . . . . . .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama